KAŽDÝ PŘÍPADNÝ ČTENÁŘ NECHŤ BERE ZDEJŠÍ INFORMACE O VÍNĚ JAKO ČISTĚ MÉ SUBJEKTIVNÍ NÁZORY, DOJMY, CHUTĚ, atd. - SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM MNĚ.

Tenuta di Bibbiano, Castellina in Chianti (ITA) - Chianti Classico 2004 DOCG

19. dubna 2009 v 17:25 | Tom |  vypito
pito 12/2008

Poněvadž exkurze do italských vinných vod nepodnikám často a tudíž se v nich příliš neorientuji, před otevřením této lahve jsem neměl téměř žádná očekávání a výsledkem jsem byl velmi mile překvapen. Lahev jsme se spolupijcem TK zakoupili ve vinotéce za 500,- CZK, za pár dní k ní zasedli, přechutnali, příjemně popovídali a pozitivně vyhodnotili.



Tenuta di Bibbiano (web) má dosti zajímavou historii. První doložená zmínka o názvu "Bibbiano" se datuje do roku 1089. V roce 1500 vlastníci, rodina Squarcialupi, odkázali celé Bibbiano jedné nemocnici ve Florencii, která tak pomocí vinných a olivovoolejnatých příjmů, kdy celou usedlost pronajímala, dotovala pomoc potřebným. Tento výhodný pronájem fungoval až do roku 1780, kdy se novým vlastníkem stal Iacopo Landi, majitel pozemků v okolí nedalekého městečka Castellina in Chianti. Přes dalšího kupce se v roce 1865 dostalo Bibbiano do vlastnictví předků současných majitelů, když jej zakoupili bratři Casimiro Marzi (právník) a Pietro Marzi (inženýr).
V létě 1944, ihned po zdejším utichnutí vřavy druhé světové války, kdy byla celá usedlost velmi poškozena, začali majitelé s rozsáhlými renovacemi, které skončily až v roce 1970. Za tuto dobu provedli zvětšení a vylepšení rozlehlých sklepních prostor, vysázení 20 ha viničních a 10 ha olivových ploch a celkovou modernizaci veškerého vybavení. Dnešní majitelé Tommaso a Federico Marrocchesi Marzi jsou pátou generací rodinných pokračovatelů tradice. Od roku 1948 je rodina Marzi členem "Consorzio del Vino Chianti Classico".
Mapa umístění usedlosti zde a zde. Mapa italských oblastí zde.

Vinice Bibbiano se rozprostírají na 25 ha ve výškách mezi 270 až 300 m n. m. Dva svahy, na nichž leží vinice, jsou osázeny hlavně odrůdou Sangiovese a v malém množství také odrůdami Merlot, Colorino a Canaiolo. Producent chce vyrábět vína s "Geniem Loci" Bibbiana. Celá sklizeň je prováděna ručně a hrozny z každého svahu jsou zpracovávány odděleně a trochu jinou technologií, poněvadž půda a mikroklima na každém z nich má jiný charakter!
Majitelé se také poctivě stavějí k ochraně svěřeného dědictví a prostředí. Zavázali se vyrábět vína respektující jejich tradici a hrozny, které ošetřují chemickými zásahy co nejméně. Při obnově vinic používají dřevěné kůly, vysazují autochtonní révu Sangiovese a Colorino. Při úpravách budov na celém pozemku dbají na historickou podobu těchto stavení a jejich prastarou historii. To vše berou i jako závazek budoucím generacím, jelikož jejich slovy "history cannot and must not be destroyed". Hodně sympatický postoj!

Chianti Classico 2004 DOCG, nazývané též pro jeho ambaláž "black-label", je tvořeno z 95% hrozny odrůdy Sangiovese, zbytek tvoří přídavek hroznů Canaiolo a Colorino. Réva byla vysázena v letech 1966-1970, část pochází z již obnovených ploch v letech 1998-2005. Půda jednoho svahu sestává se z vápenitých jílů, na druhém svahu převládá hlinitý vápenec. Sklizeň začíná většinou od půlky září, následná macerace a kvašení probíhá v betonových nádržích po dobu zhruba dvaceti dnů. Dále víno zraje v "jugoslávských" sudech Slavonian oak po dobu od 7 do 10 měsíců, na což navazuje dozrávání v lahvích další 3 měsíce.
Typickou bordeaux lahev zdobí elegantní etiketa s logem vinařství. Jak jsem napsal v začátku textu, s podobnými víny mám málo zkušeností, ale trochu jsem si představoval těžké mohutné víno. Proto jsem byl hodně překvapen celkovou jemností vína, která začínala již ve světlejší červené barvě s hnědavým závojem a pokračovala jemnou, avšak na mne velmi příjemně působící vůní s tóny vyzrálého peckovitého ovoce (nejvíce švestek), trocha lesní vůně i s lesním ovocem (hlavně ostružiny). I když na konci vůně mne trochu zapálil alkohol (13,5%), nějak mi to nevadilo a ladilo mi to k projevu vína. Chuť již byla výraznější, avšak stále nádherně svěží s výraznější tříslovinou, v dlouhé dochuti mne na konci zaujal až takový "ginový" jalovcový tón. Celkově se mi víno jeho jemnou elegancí s bytelným tělem velmi zamlouvalo a myslím, že zkusit jej za dalších několik let by nebylo vůbec na škodu :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama