KAŽDÝ PŘÍPADNÝ ČTENÁŘ NECHŤ BERE ZDEJŠÍ INFORMACE O VÍNĚ JAKO ČISTĚ MÉ SUBJEKTIVNÍ NÁZORY, DOJMY, CHUTĚ, atd. - SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM MNĚ.

LOEL Ltd., Limassol (CYP) - Maratheftiko, vin de pays 2006

6. května 2009 v 12:20 | Tom |  vypito
pito 02/2009

Tuším že z Tesca jsem si donesl lahev kyperského vína Maratheftiko. Docela mne zaujala povedená ambaláž vína a také jeho původ, kdy jsem chtěl ochutnat po dlouhé době víno z tohoto ostrova. Kyperské výrobky k nám dováží firma FIXIT s.r.o., na jejíž webu se lze dočíst dost informací o kyperském vinohradnictví. Další lze nalézt třeba na http://www.cypruswineries.org/.

satelitní mapa ostrova zde


Historie kyperských vín je podle mne úžasná. Z webu dovozce: "Dějiny vinařství na Kypru jsou staré jako mýty této oblasti. Údajně již řecký bůh vína Dionýsos měl při svých pitkách v oblibě víno z Kypru. Jeho kvalitu chválí Homér a Euripides. Kyperské víno pili faraóni a opěvoval ve svých verších král Šalomoun. "Sladkost tvé lásky je rovna kyperskému vínu", šeptal 36 let před n.l. římský vojevůdce Marcus Antonius své Kleopatře a přenechal jí ostrov jako svatební dar."

Na další zajímavou historii navazuje neméně zajímavý fakt, že se ostrov jeho "odloučením" od Evropy vyhnul révokazné kalamitě. Pěstují se zde tedy původní pravokořenné keře, a to nepřetržitě již přes 5 tisíc let!


Opravdovou legendou je víno slámového a portského typu Commandaria, tradičně vyráběné z bobulí po sběru sušených na slunci s následným dubovým zráním systémem solera. Toto víno zvané v antice Nama, později víno templářských rytířů Commandaria, je považováno za nejstarší známé víno neboli první světovou apelaci. I proto bývá Kypr spojován s přívlastkem "kolébka vína".

Většina zdejších vinic se nalézá na jihozápadních svazích pohoří Toodos v centrální části ostrova s nejvyšším vrcholem Olymp (1.952 m n. m.), nezřídka se stářím keřů přes 100 let. Dělí se do pěti oblastí - Akamas Laona, Vouni Panayias-Ambelitis, Pitsilia, Wine Villages of Lemesos a Commandaria - mapa zde. Celková plocha vinic je necelých 20.000 ha, převážně na vápenatých a sopečných půdách. Hustota osázení bývá většinou 2 - 3 tisíce keřů na hektar - pěstuje se na jeden kmen a jeden tažeň bez vodorovného vyvazování.

Do roku 2004, kdy se Kyperská republika stala členem EU, neměla zdejší vína téměř žádné legislativní členění. V tomto roce byla tedy všechna kyperská vína označena za stolní, v současné době jsou již zatřiďovaná např. jako "regional wines" či OEO (podoba AOC). U regional wines, či zde také značených vin de pays, je ale možné zpracovávat hrozny i z jiné oblasti, tedy taková větší legislativní benevolence :)



Maratheftiko 2006 od jednoho z největších kyperských výrobců vína, firmy LOEL Ltd., mne příjemně překvapilo. Čekal jsem nějaké hutné, plné, jednotvárné víno, ale nebylo tomu tak. Po ručním sběru hroznů a prvotním zpracování následovalo kontrolované kvašení za pomoci dodaných selektovaných kvasinek. Toto regionální víno pochází z vlastních vinic výrobce z částí Paphos a Limassol. Bylo prý zpracováno tak, aby vyniklo pravé aroma této původní kyperské odrůdy. Analytika jeho jest: alk. 12%, zbyt.cukr 1,5 g/l a kyseliny 5 g/l.
Barva byla plně fialová, skutečně vínová. Vůně hodně proměnlivá s přibývajícím časem. Nejprve dosti šťavnatá, ovocná, hlavně třešně, které při vymíchávání jakoby sládly a zrály, také trocha černého rybízu. Po nějakém čase se k tomuto projevu přidaly těžší živočišné tóny, které mi nejvíce připomínaly prase, tedy vepřové maso. Přesně jako na zabijačce při vaření ovárku v kotli :) Chuť se mi jevila středně plná s výraznější tříslovinou, která trochu vysušovala ústa. Prim hrály ovocité tóny, které se v dochuti měnily opět trochu do živočišnosti. Celkově mne víno nijak neomráčilo, ale bylo určitě příjemné jej pít a poznávat.

Maratheftiko je také odrůdou, kterou budou zřejmě kyperští vinaři více a více vysazovat (nyní je ho zhruba 120 ha). Lépe se totiž vypořádává se zvyšujícícm se suchem, které panuje v posledních letech na ostrově. Poněvadž umělé zavlažování je v podhorských oblastech hodně obtížné, sucho je zde dosti velkým problémem. Na druhou stranu jej réva kompenzuje hlubokým kořenovým systémem a také napomáhá minimalizovat chemické zásahy. Kyperská vína díky stálému klimatu (až 340 slunečných dnů v roce) a podobnému půdnímu složení budou nejspíše hodně ročníkově podobná až neměnná, avšak sem tam na ochutnání je to myslím velmi zajímavá exkurze do těchto jihovýchodních vod Středozemního moře.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama