KAŽDÝ PŘÍPADNÝ ČTENÁŘ NECHŤ BERE ZDEJŠÍ INFORMACE O VÍNĚ JAKO ČISTĚ MÉ SUBJEKTIVNÍ NÁZORY, DOJMY, CHUTĚ, atd. - SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM MNĚ.

Září 2009

Stapleton-Springer s.r.o., Bořetice - Roučí 2003

30. září 2009 v 7:42 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Pro den s velkým D, přesně tedy pro sváteční Den české státnosti 28. září, jsem si vybral víno, u něhož byl veliký předpoklad, že bude dostatečně hodno tohoto českého svátku z nejvýznamějších. Podle mne je Roučí z bořetického vinařství Stapleton-Springer s.r.o. již několik let zpátky považováno za jedno z "velkých" tuzemských vín. Tahle směska označená Pinot noir - Saint Laurent je ročníku 2003 a nějak v této době se "přeorganizovávalo" vinařství, tudíž přesně nevím, jaký je její původ. Ale tipl bych si, že bylo celé zpracováváno ještě v původním provozu. Hrozny pochází z bořetických tratí Čtrvtě a Trkmanska.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Dobrá Vinice a.s., Praha - Cuvée Andrea 2004

29. září 2009 v 7:19 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Dne 26. září má v českém kalendáři svátek Andrea. Přestože žádnou osobně neznám, rozhodl jsem se jejich svátek oslavit vínem z produkce firmy Dobrá Vinice a.s., které nese název Cuvée Andrea. Uznávám, je to kombinace hodná mého Vinného kalendáře :)
Dobrou Vinici jsem si blíže popsal v tomto článku. Cuvée Andrea je tvořeno převážně dvěmi odrůdami, a to ve všech pohledech. Z prvního pohledu je to směs Zweigeltu a André, z druhého (prapůvodního) je to směs Frankovky a Svatovavřineckého :) Hrozny pochází z velkobílovické trati Hamby (nyní sloučeno do tratě Přední hora), zrání probíhalo v nových barrique sudech po 8 měsíců. Alk. je 12,2%.

(zvětšit) - etiketa zde


Bodegas Trapiche, Coquimbito (ARG) - Malbec "Oak Cask" 2005

25. září 2009 v 8:13 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Při mém dopoledním zamyšlení o výběru vína na odpoledne až večer sehrálo zřejmě roli to, že po ránu bylo ještě celkem frišno a tak má ruka sáhla po lahvi, o které si hlava myslela, že bude dostatečně záhřevné. Ze sklepa jsem se tedy vrátil s argentinským Malbecem z produkce Bodegas Trapiche (trapiche značí v překladu cukrovar či lis na olivový olej). Tohle veliké vinařství (jedno z největších a nejznámějších v zemi), založené v roce 1883, působí zejména v oblasti Mendoza (mapa oblastí), celkem vlastní přes 1.000 ha vinic. Všechny hrozny jsou ručně sklízeny a ručně tříděny, což se mi v tomto rozsahu jeví až neuvěřitelně - to musí být rukou :) V rozsáhlých výrobních prostorách se nachází úctyhodná kvanta vína - 131 betonových nádrží s kapacitou přes 3 miliony litrů pro červená vína, nerezové tanky s objemem téměř 2 miliony litrů převážně pro bílá vína, 8 tisíc sudů z amerického a francouzského dubu (čtvrtinu každoročně mění) a prostor na ležení 1,5 milionu lahví.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Vinselekt Michlovský a.s., Rakvice - Chardonnay, pozdní sběr 2006

24. září 2009 v 7:28 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Od společnosti Vinselekt Michlovský jsem v březnu tohoto roku popil Ch PS 2007, které je zařazeno do letošního Salonu vín ČR. Nyní se mi po sejítí schodů do sklepa dostala pod ruku lahev o rok starší. Víno je z řady Vinum Palaviense, která dle popisu na webu výrobce obsahuje "vína s kontrolovaným původem z vinic v Perné a jejím okolí" a měla by vystihovat specifický terroir. Na přední etiketě je vyobrazen Hvozdík Lumnitzerův "pálavský" (Dianthus lumnitzeri subsp. Palaviensis L.), který se na našem území vyskytuje pouze na vápencových skalách Pálavských vrchů.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Fortifikáty - 4 vs. 4

23. září 2009 v 7:20 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Bez nějakého hlubšího propojení a záměru se mi doma shromáždilo osm vín, která lze označit za fortifikovaná čiliže dolihovaná. Každé takové víno je podle mne dosti specifické, zajímalo mne proto dosti, jak na mne budou působit naráz. Tenhle "souboj" se dal pojmout jako 4 vs. 4, poněvadž čtyři vína jsou tuzemská a čtyři zahraniční.
Musím v úvodu poznamenat, že ačkoliv lze tato vína popíjet v různých teplotních stavech určujících tu kterou příležitost, já fortifikáty piju vždycky v "pokojové" teplotě. Tak mi přijdou nejintenzivnější, což se mi k nim hodí. Neméně důležitý fakt je ten, že mi chutnají pouze ve sladkém stadiu, tudíž podle toho vypadá výběr. Na pár degustacích jsem popil fortifikáty suché či polosuché a i když se kolem mne ozývaly vzdechy, o jak elegantní a nádherná vína jde, já jsem tomu nikdy na chuť nepřišel. Prostě se mi příčí pít něco, co voní tak vyzrále sladce a pak je to na jazyku suché jak troud :) Též to není žádný "extra repre" výběr, chtěl jsem se cenově držet v těch nižších hladinách...

(zvětšit) - otevřené lahve zde


Bodegas Berberana S.A., Cenicero (ESP) - Berberana D'Avalos Etiqueta Negra Reserva 2004, DOC Rioja

22. září 2009 v 7:58 | Tom |  vypito
pito 09/2009

O společnosti Bodegas Berberana jsem se toho příliš nedozvěděl, ani o jejím propojení na Bodegas Lagunilla. Na jejich webu toho k přečtení moc není a jinde jsem nic podstatného nevygooglil. Musím si tedy vystačit s jen pár informacemi k vínu. Je to DOC Rioja, blíže Rioja Alta (mapa španělských oblastí, mapa oblasti), "černá etiketa" je směska odrůd 80% Tempranillo + 20% Garnacha a zrála 24 měsíců v nových amerických dubových sudech. Tohle víno, které má v distribuci Tesco, obdrželo ocenění "Silver" v rámci Decanter World Wine Awards 2008. Zajímavost: sídlem vinařství je městečko Cenicero, což v překladu znamená popelník :)

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Dva výlety do historie

21. září 2009 v 7:57 | Tom |  vypito
pito 09/2009 a 08/2009

Na webu Aukro.cz se draží docela dost vína. Občas se objeví i vína z těch "velkých", ale stojí na mne příliš peněz, navíc s ohledem na nejasnou historii té které lahve nemám chuť investovat. Pak je tam spousta lahví, u kterých je velký předpoklad nedobrého vína. A pak je tam pár butylek, které stojí za přemýšlení. Já jsem se odhodlal vyzkoušet dvě německá vína. Každou jsem vydražil za 450,- CZK, což byla dle mého cena adekvátní tomu, že víno může být buď propadák, nebo naprostá bomba. Jedná se totiž o dosti staré ročníky...



Saint Clair Family Estate, Marlborough (NZL) - Pioneer Block 6 "Oh! Block" Sauvignon Blanc 2007

18. září 2009 v 7:09 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Po nedávném lahodném zážitku s australským muškátem jsem moc dlouho nevydržel a rád podlehl nutkání co nejdříve se znovu podívat na víno z tohoto koutu světa. I když ne na shodné místo australského kontinentu, leč "těsně" vedle do dalšího člena Commonwealthu - na Nový Zéland. Jméno této země dvou hlavních ostrovů zavedli holandští kartografové v 17. století dle nizozemského regionu Zeeland. Domácí Māori, kteří to tu zovali Aotearoa, proti tomu příliš nezmohli.
Země je rozčleněna do deseti vinařských regionů, viz obrázek níže. Ač by se mohlo zdát, že teplotně je tahle oblast úplně někde jinde než třeba jižní Morava, není tomu tak. Samozřejmě klima je naprosto jiné, avšak teploty se příliš neliší, jak je vidět kupříkladu z této zajímavé mapky.

(zvětšit) - geografická mapa zde


Vinné sklepy Valtice a.s. - Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2007

17. září 2009 v 7:39 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Vinné sklepy Valtice a.s. mají možná pro mnohé vínomilce podobné postavení jako firma PATRIA Kobylí a.s., jejíž povahu jsem nastínil tady. I když se soustředí pouze na víno, jedná se též o na naše poměry mamutí firmu, v níž možná občas vítězí kvantita nad kvalitou. Společnost byla privatizována v roce 1992, původ má ve Státním statku Valtice, který zase "znárodněním" po roce 1945 navázal na majetek Lichtenštejnů. V současné době je v rámci kapitálového propojení se společností Vinofrukt Dolní Dunajovice největším pěstitelem révy vinné v ČR, ročně zpracovává zhruba 5 kilotun hroznů.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde



Bodega EL ESTECO - Michel Torino (ARG) - Ciclos 2005

16. září 2009 v 7:31 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Od tohoto velkého argentinského výrobce jsem letos v únoru popil sedm vín řady DON DAVID s vyhodnocením zde. Blíže jsem v tomto článku popsal výrobce (web) a oblast Cafayate Valley (mapa argentinských oblastí a mapa oblasti Salta, kde vinařství působí). Bytelná butylka s označením Ciclos slaví úspěchy na výstavách celého světa, a to obě barevné varianty. Já mám k dispozici červenou, což je směska Malbec-Merlot, pak je také bílá varianta s označením Sauvignon Blanc Fume.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Vinobraní na Kuksu - 12.09.2009

15. září 2009 v 0:30 | Tom |  akce
Z vícero akcí ve stejný termín zvaných vinobraní jsem si vybral to mně nejbližší (vzdálenostně) a tudíž i to konající se zřejmě v nejméně tradičním vinařském místě - byl jsem na Kuksu na královéhradecku. Není to ale úplně nevinné místo, réva se zde kdysi pěstovala a pár let už je tady opět vysazená, o tom však později. Zdejší vinice je vůbec nejvýchodnější z celé oblasti Čechy, patří do mělnické podoblasti. Jako zajímavost uvádím, že Kuks leží východněji než Sádek, což je pro změnu nejzápadnější vinné místo oblasti Morava :)



Vít Esterka, Čejkovice - Rulandské šedé & Veltlínské zelené, zemské 2007, barrique

14. září 2009 v 8:07 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Po delší době se vracím k vínu z Čejkovic, i když ne úplně povedeně. S víny Víta Esterky jsem se potkal zatím jen na různých akcích, kde jsem koštnul vícero vzorků, celou lahev mám doma tedy poprvé. Letos v únoru jsem s tímto mladým vinařem chvíli mluvil v Čejkovicích na tamní zajímavé akci s přechutnávkou archivních vín, kde také moderoval dražbu několika lahví. Jeho zemský Dornfelder 2008 byl zařazen do letošního Salonu vín ČR.

(zvětšit) - přední etiketa zde, zadní zde


Grant Burge Wines Pty Ltd, Tanunda (AUS) - Lily Farm Muscat 2007

11. září 2009 v 7:35 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Po moravském muškátu, který nezklamal ani nenadchnul, jsem dostal chuť na muškát pořádný. Vyhmátl jsem proto ze sklepa lahev australského vzorku, který mi dopřál požitek nadmíru uspokojivý a nevšední. Nebyla to tedy samozřejmě stejná odrůda, MOPR nahradila prapůvodní odrůda z "muscat family" s názvem Muscat Blanc à Petits Grains, v Austrálii někdy nazývaná Frontignac. Odrůda je to s dosti zajímavou historií, kupříkladu v italském Piemontu je tento Moscato Bianco nejstarší známou pěstovanou odrůdou vůbec.


Vinařství Kovacs s.r.o., Novosedly - Muškát moravský, kabinet 2007

10. září 2009 v 8:36 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Tohle víno pochází z novosedelského Vinařství Kovacs s.r.o., avšak o něm není na lahvi téměř žádná zmínka (kromě IČO u kódu stáčírny). Celá ambaláž je totiž zcela odlišná a upřednostňuje značku ROYAL WINE'S s.r.o., která je zde uvedena jako distributor. Proč, to mi není úplně jasné, napadají mě pouze marketingové důvody, neboť víno je to podle všeho (popis na etiketě i analytika jsou shodné jako na webu vinařství) úplně stejné s tím "tradičně" lahvovaným. Celá lahev na mne působí moderněji, tož že by to byla snaha vzhledem lahve zasáhnout jiný okruh zákazníků? Nebo jsou to možná vína určená pro markety, neboť jsem tuhle lahev bral tuším v nějakém řetězci.



Teliani Valley PLC, Telavi (GEO) - Mukuzani Old Kolkheti 2005

9. září 2009 v 7:44 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Po rumunské, alžírské a bulharské zastávce končím moji pouť "méně tradičními" (tedy pouze z pohledu českého trhu) vinnými oblastmi v té zřejmě nejstarší - v Gruzii, kolébce vinné révy. Vědecké bádání 10 nalezených zrnek vinné révy prokázalo, že pocházejí ze 6. až 7. tisíciletí př.n.l., hlavně však, že se jedná o Vitis vinifera sativa, tudíž révu pěstovanou. Dobře zpracované podrobné informace o gruzínské vinné historii, oblastech atd. lze najít zde (našel jsem i zajímavý anglicky psaný blog o tamních vínech). V Gruzii je známo téměř 500 původních odrůd, z nichž 38 je uzákoněno pro oficiální výrobu vína!



Damianitza Winery, Sofia (BGR) - Chateau Belitza 2002

7. září 2009 v 8:30 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Má exkurze do pro mne netradičních vinařských oblastí pokračuje, po Rumunsku a Alžírsku, tentokráte do Republiky Balgarija, tedy po našem do Bulharska. A opět myslím bude platit, tak jako v případě rumunských vín, že na našem trhu je bulharské víno známé spíše záplavou Medvědích krví a spol. než kvalitními lahvemi, které příliš rozšířené nejsou.
Přitom se opět jedná o zemi, kde je vinařství zakořeněno v dávné historii. I vinná historie je úzce spjata s národem Thráků, kteří byli v 5. století př.n.l. považováni po Indech za druhý nejpočetnější národ vůbec. Z jejich kultury je znám thrácký (a později též řecký) bůh vína Dionýsos (někdy také zvaný Bacchus) či odbojný Spartakus. Bližší informace o bulharském vinařství se lze dočíst kupříkladu zde.


O.N.C.V., Alger (DZA) - Domaine de Khadra 2000, VAOG

4. září 2009 v 7:48 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Podobně jako tomu bylo u rumunského vína, je tohle má první zkušenost s vínem ze země, ze které nejsou vína u nás příliš známá a rozšířená. Tentokrát je tou zemí Alžírsko, přesněji Alžírská demokratická a lidová republika. Dávná historie tomu chtěla, že tato arabská země na severu Afriky je jedním z vůbec nejstarších pěstitelů vinné révy na světě. Blíže se lze dočíst kupříkladu zde. Je důležité uvádět přesný pojem pěstitelé vinné révy, neboť náboženství zakazuje muslimům pít alkohol, proto se zde réva pěstovala zejména jako ovoce a víno se z ní nevyrábělo. Lépe řečeno - víno se zde vyrábělo od pradávna, již za doby zdejší vlády Římanů. Následně za vlády Arabů se hrozny pouze konzumovaly, aby se opět v 19. století navázalo na někdejší vinařství. O to se zasloužili francouzští osadníci, kteří světu pomohli znovuobjevit vhodné podmínky severní části Alžírska pro pěstování kvalitních hroznů.



Vinný kalendář

3. září 2009 v 8:17 | Tom |  obecné
V srpnu jsem psal o možném "stylovém" přechutnání nějakého Svatovavřineckého v den, kdy má v našem kalendáři svátek Vavřinec. Napadlo mě podívat se blíže na další možnosti, jak by šlo něco popít s nějakým, alespoň trochu, příhodným vztahem k danému dni v roce. Snad by se dalo vymyslet cosi pro každý den, ale kdy by pak člověku zůstal čas na přechutnávání vín jen tak :)

Tož sestavil jsem toto:


CRAMELE HALEWOOD S.A., Prahova Valley (ROM) - Fetească neagră Special Reserve 2005

2. září 2009 v 7:31 | Tom |  vypito
pito 09/2009

Rumunská vína u nás nejsou nijak rozšířená a známá, alespoň podle mého úsudku. To už je sem tam spíše vidět moldavský Kagor apod., než nějaká lépe se tvářící rumunská lahev. Pro mne bylo toto víno vůbec prvním, co jsem měl možnost z tohoto území popít, když jsem jej zakoupil ve vinotéce za 199,- CZK. Něco z tamní vinné historie se lze dočíst třeba zde, o legislativním členění vín zde.
Přitom Rumunsko, potažmo jeho 8 vinařských regionů, má výborné pěstební podmínky pro vinnou révu. Původní odrůdy, zahraniční investice a know-how, prozatím ne zcela využitý, avšak potencionálně skvělý terroir i klima, to vše vytváří dobré podmínky pro to, aby se Rumunsko v budoucnu stalo středoevropskou "štikou" vinařského světa.



Le G de Château Guiraud 2008, Sauternes (FRA)

1. září 2009 v 6:51 | Tom |  vypito
pito 08/2009

O tomto víně jsem doposud pouze četl, a to hodně zajímavých věcí. Například Jižní svah psal o ročníku 2007, kde uvádí i spoustu podrobnějších informací o vinařství a víně a já je tedy nebudu detailně vypisovat, tak i o tomto ročníku 2008. Pan Sklenička má zase zkušenost z ročníkem 2006. Proto bylo víno jedno z těch, která jsem zakoupil v letošní kampani en primeur u Tomáše Domince, který jej popsal takto: "Suché bílé G de Guiraud už u nás v uplynulých letech okouzlilo nejednu dámu (a získalo si respekt mnohého gentlemana). Aromaticky zcela osobité (květy, exotické ovoce...), chuťově plné, přitom však svěží a příjemné. K mání bude podstatně dříve, než ostatní vína". A jelikož tyhle butylky uvolňuje výrobce již počátkem následujícího léta po sklizni, měl jsem doma dvě už začátkem sprna. Po doporučení Jižního svaha, že mám jednu zvládnout koncem léta a jednu uložit na příští rok, jsem přesně tak udělal :)

(zvětšit) - zadní etiketa zde