Když jsme si užili pěkné odpoledne v Hruškách a rozloučili se s Richardem Tichým, vyrazili jsme na bivak v Dolních Bojanovicích, kde nás po lehkém pátrání našel Marek Vybíral a odvezl si nás na úpatí Poddvorovské Krásné hory, kde má stejnojmenné vinařství. Když na O víně napsala Evas o jejich listopadové návštěvě ve Starém Poddvorově (Potworově), pěkně jsem si početl a zároveň si pěkně zazáviděl a zalitoval, že jsem tam nebyl taky :) Teď už nezávidím, byl jsem tam taky!
A proč jsem tak záviděl a byl tolik nedočkav? Poněvadž jsem tohle stavení viděl při mé návštěvě Potworova v červnu na Otevřených sklepech, kdy jsem navštívil ještě hrubou stavbu z odkazu na foto pod obrázkem, a moc jsem se těšil na výslednou podobu. A mé představy byly ještě překonány, je to prostě nádhera! Ale popořadě, jak jsme poznávali tohle kouzelné místo:
Nejprve jsme projížděli po cestě nad Potworovem vedoucí do Dolních Bojanovic a zastavili nad touto krásně zvlněnou tratí.
(zvětšit) - řádky mladé výsadby končí dole přímo u vinařství, na jaře by měl Marek vysazovat další révu z tohoto pohledu vlevo za řadou stromů (jinak další vlastní výsadby má i jinde v této trati)
Prozatím zpracovává hrozny z jeho vinohradů v Ratíškovicích a nakupuje jinde, v posledním ročníku 2010 to samozřejmě bylo dosti dobrodružné a tak skladba vín 2010 vyplývá z toho, co se vůbec kde podařilo sehnat. Do budoucna po rozplození se mladých výsadeb budou zpracovávány pouze hrozny vlastní, tedy ideál.
Když si nás Marek dovezl ke stavení, mohl jsem vše začít obdivovat zblízka. Před vstupem dva zazimované vavříny vznešené, uvnitř olivovník a všude krásné velké "vinné" fotografie.
(zvětšit) - cíl zhotovení takovéhoto vstupu by měl býti ten, aby se případný návštěvník nebál zaklepat na dveře a vstoupit a přitom se nebát, že "leze někomu do domu"
Po chvíli již jsem stoupal, pln obdivu, do schodů, abych přišel do velké degustačně společenské místnosti s parádním výhledem na vinohrad.
Tady jsme polkli první "startovací" vzorek, kterým byla směska MT + Sg 2009, ideální to víno pro takovouto úvodní záležitost.
Abychom stihli zapadající slunko v meziréví, vyrazili jsme za vinařem do svahu a zastavili se na terénní vlně, se kterou má do budoucna Marek moc hezké záměry. Těším se na plánovanou "oázu klidu" uprostřed vinohradů!
(zvětšit)
Pak jsme už zamířili z kopce dolů a rovnou do provozu, který má pro mne nemenší kouzlo. Atmosféru v něm ozvláštňuje 65 barevných luxfer, které předčily má očekávání, když jsem je viděl v ještě nehotovém červnovém stadiu.
(zvětšit) - toto foto je Pavoučí
A po rozzáření zářivek se nám už začaly plnit sklenky vším možným a dá se říci vším zajímavým. Tu něco z nerezu, tu něco z plastu, tu něco z barrique. Ostatně těmito sudy prochází, alespoň částečně, většina vín z Krásné hory, ale stejně jako zatřiďování "po germánsku" apod., na které si vinař nehraje, se těchto informací zákazník na etiketě nedočká. Není to zde bráno jako něco "výjimečného", zapadá to prostě do filozofie zdejších majitelů.
Hodně vín je a bude v různých směsných podobách, dle další idee vinařově a jeho "rodinněvinařské rady", že pokud je cuvée lepší (ve smyslu více chutná právě radě) než samostatná odrůda, je logické udělat cuvée. Což se mi líbí, naopak od vinařů, kteří dělají deset odrůdových vín a když jim to přijde málo, snaží se rozšiřovat nabídku o další a další směsky.
(zvětšit) - onen dubový vinifikátor z Francie jsem okukoval už v červnu, ten chci domů! :)
A zase, jako dříve odpoledne u Richarda Tichého, jsem si užíval koštování mlaďounkých vín na jednotlivé fáze - třeba pro Cuvée Pinoty (o nichž jsme se při nedělním odjezdu dozvěděli, že v noci bylo rozhodnuto o novém budoucím pojmenování Cuvée Viktorie, nebo Victoria?, na počest dcerky) jsme chutnali kus Chardonnay z nerezu, kus z barrique, pak šeďák apod. Ty představy a dohady kolem, to se mi líbí!
(zvětšit)
Nu a když jsme se propili a propovídali provozem, opět jsme se jali vystoupat schody, kde nás v oné krásné místnosti, již obklopené tmou, čekalo finále - posezení s lahvemi a vyhlášenými splendidními kulinářskými výtvory z Markovy dílny.
(zvětšit) - vzali jsme i dvě lahve darované Richardem Tichým, neboť mě dosti zajímal názor vinařův na tato vína - myslím, že jsme si na nich i přes jejich značně odlišný styl od toho krásnohorského pochutnali všichni
Jak je asi z mých sepsaných pamětí na skvělý pobyt patrné, návštěva Krásné hory pro mne není jen a pouze o víně. Je to také v nemenší míře o nádherném místě, o výrazné postavě vinařově, o jakémsi geniu loci této části malé slovácké dědinky. Pro mne je to místo, kam se vracím strašně rád...
douška: Absenci nějakých čistě vinných zápisků tedy vyřeším tak, že zrovna vyšel na O víně report Evase z čerstvé degustace vín z Krásné hory. A jelikož máme hodně podobný smyslový vinný vkus, mohu to brát, jako kdybych si to zapsal já :)
pozdněodpolední lednový pohled na vinařství z trati Krásná hora
Zde hledá 
A teď závidím já :o) Je tam krásně, že? A psát si poznámky se tak nějak ani nedá, že? Člověka to svádí užívat si té pohody a neotravovat se zápiskem... A co menu? Co jste ochutnali?