KAŽDÝ PŘÍPADNÝ ČTENÁŘ NECHŤ BERE ZDEJŠÍ INFORMACE O VÍNĚ JAKO ČISTĚ MÉ SUBJEKTIVNÍ NÁZORY, DOJMY, CHUTĚ, atd. - SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM MNĚ.

Maison Brotte, Châteauneuf-du-Pape (FRA) - La Fiole du Pape (NV)

18. října 2011 v 20:58 | Tom |  vypito
pito 10/2011

V roce 1931 počal Charles Brotte, dědeček dnešního firemního šéfa Laurenta, s negocianstvím. Postupem času však začali přikupovat i vinohrady vlastní a zaobírat se přímou výrobou vína, až dospěli do současných dosti slušných 60 ha. Mé víno, La Fiole du Pape (z řady zvané Père Anselme), počalo svoji tradici v roce 1952, kdy již od počátku bylo lahvováno do specifické sklokamenné lahve, zajímavý to materiál na omak. Jedná se o neročníkové cuvée různě starých příměsí, což zajišťuje dá se říci hodně podobný stabilní výsledek "furt". Možná i proto je toto víno s ročním prodejem téměř půl milionu (!) lahví vůbec nejprodávanějším Ch-d-P.

Stěžejní odrůdou jest Grenache (kolem 80%) a k ní se připojují Syrah, Mourvèdre a Cinsault. Různé části zrají ve velkých dubových sudech (45hl) jeden rok až pět let.

(zvětšit) - etiketa zde


Světle granátová barva. Vnímám mohutnost vína hned od prvního přivonění. Během očuchávání a ochutnávání se probírám webem výrobce, kde u jeho charakteristiky vůně narážím na "complex nose: dry fruit, wood, truffle, venison, spices… all in a perfect harmony", s čímž zcela souhlasím. Dry fruit vidím až do takových sušených švestek i čerstvě změkávajících křížal na teplém plechu a zapečených borůvek na těstě (škvára), venison bych i doplnil jemně lákavým náznakem divočáka lapeného a zavřeného do chlívku, a po chvíli klidu s poloprázdnou sklenkou snad už je divočák i naporcován a zabijačkově servírován :) V puse již náznaky jakési nespoutané divokosti mizí a víno na mne působí klidně, i když silně. Nejvíce se mi zapisuje do paměti hodně dlouhý závěr, kdy po každém loku následuje intenzivní dobutrvající pocit výrazné chuti a dojmu, že stále na jazyku něco je, i když už je to úplně někde jinde :) Každý lok začíná v puse trochu nenápadně, méně výrazně, ale vždy tak po sekundě nastává třesk, nával vjemů, polykáním doprovází neztrácející se kyselinka, a o oné vynikající perzistenci jsem se již zmiňoval. Jde hezky balancovat a přiklánět se co chvíli buď na stranu hebkosti a nasládlosti, nebo naopak pěkných tříslovin. Není to víno, které by mne nějak unášelo do výšin či vrhalo do euforikých stavů, ale baví mě s ním být a vychutnávat si jej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama